Z řeholních deníků

14. 2. Potřebuji se dostat do Vysokého učení technického na Karláku a jediný vchod si vyžaduje mýtné, na které nemám. Druhá cesta je tato: U prosklené přepážky sedí vrátný a nohy má v otvoru mezi vestibulem a vytouženou prostorou učebem. Je to otvor zvíci psí boudy, vrátný má nohy přikryté plédem už na prosvětlené straně učeben, a projdu-li vrátným (do zákona?), podrobím se tak jistému porodu. Za tím účelem se musím redukovat do jakési prenatální fáze, na elementární prvky, prvočísla, vniknout do vrátného a nechat se jím povít mezi nohama do světlé budoucnosti. Císařský řez nepřichází v úvahu. Vrátný nebude oplodněn, vajíčko mojí odhmotněné dospělé existence ze zkumavky do něj bude vloženo již oplodněné, geneticky upravené jen pro tento manévr trojského koně, muž přitom ani neztloustne, přestože z něho vylezu zase tělesný v původní velikosti. Na chvíli tak do poslední tkáně vyplním dutého vrátného, který vlastní podstatu nemá, sedí tu jenom jako skořápka bez vlastní osobnosti, možná jenom kvůli mně. Vrátný se stává surogátem matky, která na něj shovívavě či bezmocně deleguje už jednou provedený, skutečný porod, a já mám tušení, že je to matčin bratr (žádného ale neměla), takže takové otěhotnění muže, za které je mimochodem Nobelova cena, zůstane v rodině. Proč se tam potřebuju dostat? Inu, v suterénu učiliště se nachází pohřební ústav, kde musím dojednat obřad. Už jsem tam, smlouvám a vysvětluji majiteli, že nechci slevu zadarmo, že chci drahý úkon pořídit pomocí hypotéky. Nejprve však musím sestavit rakev z dřevěných panelů, takže výsledek se podobá černé švédské bedně nebo obšívce čínské džunky. Jednotlivé panely nechtějí lícovat, celá konstrukce je vratká a nechce se sesednout. Objeví se Gabriel, aby mi vysvětlil splátkový rozvrh v Euro měně za pohřeb (tchána?). Vznáší se přitom u stropu před zaprášeným zrcadlem, které otírá rukávem, aby odráželo víc světla holé žárovky na linii hypotéčního startu, která se táhne u paty navršené rakve. Ta zatím vyroste do výšky a z boku jí vyhřezne klaviatura, takže vzniklý produkt je pianino, na které nesměle zabrnkám. Pobavený koroner i bankéř mě teď přesvědčují, že taková peněžní transakce mě vlastně dostane do lepší společnosti, že u počátku velkých finančních operací obvykle stojí pohřeb, při kterém se příbuzní sice zakrvácejí, ale dostanou se přitom mezi elitu. Majitel pohřebnictví je jistě propojen s černými havrany a ti zase se zištnými lékaři, a celá mafie nahání mrtvoly na větrných silnicích po celém Středočeském kraji od Kladna po Příbram a pakuje se penězi pozůstalých, daňových poplatníků a vůbec nás všech, občané voliči! Je možné, že sen, který se odehrává na sv. Valentina je inspirován filmem Někdo to rád horké, který také začíná u varhan pohřebního ústavu, za nimiž se skrývá prohibiční tančírna, a v řečený den pak došlo ke známému masakru konkurenčního gangu v garážích roku 1929.

Ohrožené základy domečku z karet
Josef Moník

Kromě signálů, které analytici CIA v boji proti islámskému terorismu naprosto zanedbali, přešli také bez povšimnutí přísně utajenou schůzku vatikánské kurie se zástupci izraelské tajné služby a Židovského kongresu, na které se řešil případ ztracených apokryfů z Kumránské jeskyně, jichž se patrně zmocnil Bin Ládin. O co šlo. V roce 1947 nalezl v jeskyni palestinský pasáček konvolut rukopisů z doby sto let před Kristem až do roku 68 „občanského letopočtu“. Veřejnosti však byly předloženy jenom neškodné opisy starozákonních knih sekty esejců. Obsahem stěžejní listiny považované za ztracenou je skutečnost, že Ježíš Kristus byl z jednovaječných dvojčat, starší bratr zahynul na kříži, jeho groupies uspali žoldnéře, vykradli hrob, a on se potom místo něho jako z mrtvých vstalý zjevil Pavlovi, který uvěřil, a coby vzdělaný židovský kníže dokázal vložit do nové víry řád a prakticky založit církev. Netušil, že vidí dvojče. Bez něho by nové náboženství neexistovalo, neboť negramotní rybáři apoštolové (jediný alfabet byl tlumočník Jidáš) tisíckrát pochybovali a nebyli schopní roznést slovo Nového zákona dál než mezi ovčáky. Farizejům se zdálo, že nová neškodná církev, se kterou naoko nesouhlasili, otupí hroty vzrůstající nevole ve společnosti a zklidní i zástupy bezvěrců mimo vyvolený národ na pár tisíciletí. Nové učení přitáhne nespokojence, ti se vyčerpají mírumilovnou vírou typu máme holé ruce, agresivita se kanalizuje do pocitu viny, do svých nositelů flagelantů, vlčí touha vyhasne v martyriu, ve vlastním těle. Dva tisíce let to tak fungovalo, byť forma často zmutovala.
V oblasti se v době nálezu pohybovalo komando Hagany sestávající z uprchlých užhorodských rabínů a několika chasidských profesorů původem z Oděsy. Ti nabídli malému pasáčkovi kozí mléko s rohypnolem, listiny zběžně prozkoumali a usoudili, že kritické apokryfy jsou nebezpečnější než letopisy carské ochranky. Závažné texty vyčlenili a odnesli s sebou. Když se chlapec probudil, měl dojem, že se mu o hodných strýčcích zdálo. Další osud ozbrojené čety v patronátním britském území je zahalen tajemstvím. Po útocích na objekty protektorátní královské armády v Palestině čekala na její příslušníky popravčí četa. Zakarpatská část ozbrojenců se zřejmě vrátila do nyní sovětské Koločavy a oděsští mudrci s liščími ocasy za pasem zatoužili po staré vlasti na břehu Černého moře. Některé verze vpravdě historické události uvádějí, že si svitky rozdělily a po částech deponovaly ve skrýších, které posléze sami nedokázali znovuobjevit, podobni sojkám, které nechtěně založí dubový les plný temných přízraků. Jejich stopa končí ve stalinských čistkách, které proběhly po celé spolkové zemi sovětů. Teď se třaskavé dokumenty objevily v rukou Al-Kajdy. Jejich nebezpečnost může být větší než chemické a biologické zbraně, neboť prokázaná absence vzkříšení nutně odloží křesťanskou kulturu na smetiště dějin, ke katedrálám se přistaví minarety.
Na utajenou vatikánskou schůzku se tedy sjeli zástupci Ježíše a Mojžíše, aby projednali hrozící nebezpečí. Z Ameriky tady bylo několik kardinálů s dvanáctiletými ministranty, jejichž obtěžování a následná cesta na kobereček byly ve skutečnosti pláštíkem konspirativní mise. Zástupce svatého stolce podal dialektický výklad případu nazaretských bratří – i kdyby byl Ježíš dvojče, Bůh Otec tomu chtěl a je to tak v pořádku. Svět chce být klamán, budova církve kvůli tomu nespadne. Bronfman začal výčitkou, připomněl Pia XII., antisemitská klišé tradovaná křesťanskou církví, a upozornil na závazný seznam židovských vtipů, které se ještě smějí vyprávět, přijatý na zasedání kongresu v Bethelhemu (Alabama) v srpnu 1999. Dále zmínil tzv. Betlémskou lež, již hlásal Hitler a podle níž byl Kristovým otcem germánský legionář. Neposkvrněné početí je fikce, Josef byl pustý paroháč. Germánský i jednovaječný původ dvojčete se dotýká samotných principů západní civilizace. Naše obec si křesťany pěstuje jako řízeného nepřítele, jako nejneškodnější zlo. O Ježíšovo božství se nepře, nicméně dodává, že je to věroučné mláďátko, jehož legitimita je omezená na vatikánskou diasporu. Doba velí se semknout, nesourodé dvě části Bible brát diskrétně za jednotný základ veškeré kultury, a je nezbytné ztracených dokumentů se zmocnit. Tou dobou už půlka senilní konkláve spala (ministranti bez bezpečnostní prověrky si hráli v refektáři).
Zástupci Mossadu tedy sami vypracovali podrobné kroky postupu proti muslimskému nebezpečí. Potom spící kardinály v tichosti opustili. Rovnocenná kopie pracovního dokumentu zůstala ležet na svaté půdě římské smluvní strany. V prostorách Apoštolského paláce panovalo ještě několik hodin ticho. Když se církevní otcové probudili, nevěděli si zprvu s listinou, která tady ležela, rady. Pak je napadlo, že nejlepší bude uschovat ji prozatím v tajných záhybech sutany Svatého otce, kterého vzápětí museli vypravit na misijní cestu do Bulharska. Papež, který zaspal, ji musel podniknout narychlo, nestačil se převléci. V Sofii pak popřel, že by někdy věřil na bulharskou spojku, nechal se oslepit pravoslavným kadidlem a pustil si ve své nekonečné dobrotě k tělu horoucí věřící, včetně školených kapsářů z Primorska. Tohle setkání už monitorovala i CNN, ale nebylo to nic platné. Kouzelná ruka Todora Cvetkova (krycí jméno Copperfield) už šátrala v hábitu a vzdáleně připomněla Svatému otci inauguraci před mnoha lety. Krádež listiny byla otázkou okamžiku. Metodějovi heretici prodali operační plán Ládinovým agentům. Co dodat? Nebezpečí trvá dál, jenom je ještě větší, bez ohledu na flotily spojenců brázdící Arabský záliv.

Pokud máte o náš sborník zájem a chcete si jej objednat, pošlete nám 
prosím email s Vaší adresou a my Vám jej zašleme na dobírku.